Aby svíce života dobře hořela

Aby svíce našeho života dobře hořela, je skvělé znát, co k tomu vlastně potřebujeme. Pokud si život představíme jako hořící svíci, tak její plamen potřebujeme zabezpečit nejen ze čtyř, ale z šesti stran, aby v klidu hořel. Při zboření jedné ze stěn, je plamen ohrožen, spadnou-li dvě, vznikne průvan a svíce může zhasnout.

Abychom stále hořeli a měli tzv. jiskru, musíme mít v životě 6 stěn. 

Ta první je před námi. Je třeba mít vizi, naději, perspektivu, musíme se na něco těšit. Na drobnosti. Zkrátka stále mít něco před sebou.

Zadní stěna představuje lidi, o které se můžeme opřít. Jsou to především blízcí lidé, kteří nás zpoza našich zad mohou podepřít, podržet, tedy naše rodina, rodiče, prarodiče. Děti, aby se mohly opřít o své rodiče, a žena, aby měla jistotu a oporu i ve svém muži.

Na levé straně, tam jsou přátelé. Důležité je nežít izolovaně uzavřen pouze do rodinných a manželských pout. Ale mít s kým sdílet svoje strasti, tzv. si vylejt srdce a také mít parťáky pro společné zájmy. A tuto stěnu můžeme aktivně budovat.

Na pravé straně se nachází naši spolupracovníci a kolegové. Kdo má dobré vztahy na pracovišti, tak nejen že se lépe pracuje a odvede dobrá práce, ale především nepřicházíme o svou vlastní energii a jsme mezi kolegy rádi.

Spodní stěna značí stabilitu. Svícen musí dobře stát, plamen nemá rád rychlé změny pozice, taky by mohl zhasnout. Tedy je důležité vědět, kde je moje místo a nenechat se unášet tam a po chvíli zas jinam a neustále se domnívat, že jinde to bude lepší.

Vrchní stěna značí světlo našeho života, to, co nás přesahuje. Od krásy, kultury, umění až po pravdu, lásku, naději, víru. Jsou to duchovní hodnoty, které přicházejí shůry, z nebe a vytváří ochranný deštník. Deštník proti lijákům a krupobití.

A tak žijme svůj život v dobrých vztazích, které budujeme, ujasněme si, kde je naše místo v tomto životě, jaké jsou naše duchovní hodnoty, jak je pěstujeme a z čeho máme radost. Třeba "jen" z toho, že nastane nový den.